1. Jak fungují terapie v online prostoru?

Online konzultace nemůže plnohodnotně nahradit terapii face to face.

Ve výjimečné situaci, kterou zažíváme, je lepší podpora klientů jakýmkoliv způsobem než žádným.

Téma moci a manipulace je v online formě terapie násilí více zřejmé.

Je zde řada faktorů, které vstupují do hry.

Jsou to základní technické podmínky, tj. nutnost vytvořit si odpovídající prostředí, mít vyhrazenou místnost, internetové připojení, nebýt nikým rušen.

Podstatným faktorem je způsob práce terapeuta, tj. psychologický směr a "účinné působení" daného přístupu. Každý psychoterapeutický směr pracuje trochu jinak, jinými nástroji a styly. Některé z nich mohou stejně fungovat jak při osobním setkání, tak i v online prostředí. Některé ovšem ne. V terapii může terapeut pomoci klientovi například s pochopením toho, co se klientovi v životě děje, nabídnout mu nové pohledy, interpretace, poskytnout mu prostor pro sdílení, ventilaci emocí, podpořit ho či motivovat. Tyto faktory mohou fungovat i při online setkání. Jsou však další účinné činitelé terapie, které se v "plné síle" mohou projevit pouze při osobním setkání. Zcela klíčový je terapeutický vztah. V tom je zásadní problém v online konzultacích. Vztah mezi klientem a terapeutem považuje mnoho odborníků právě za onen nejdůležitější faktor, tedy to, co opravdu léčí. Přestože může být při online terapii průběh velice podobný, pocit po skončení konzultace může být odlišný. V online setkání chybí něco přesažného, jakási “metarovina” lidského kontaktu. Je těžší využít intuici, nejde číst všechny neverbální projevy apod. Vyjadřovat emoce v osobní přítomnosti druhého, být s ním v tom, co prožívá, je zcela něco jiného než před obrazovkou počítače, i když druhého vidím a slyším.

Díky distanční terapii se mohou objevit další témata, která se při terapii face to face nemusí projevit. Např. klientova důvěra/nedůvěra k terapeutovi.Například klient s paranoidními tendencemi nedůvěřuje terapeutovi, že je v místnosti sám, že nikdo další neposlouchá, je znejištěn, zda se mu terapeut opravdu věnuje.

Další téma, které vstupuje do terapie, je soukromí klienta. Terapeut se díky online konzultaci může dostat do klientova domova, vidí zařízení místnosti, v obraze se objeví další osoby např. přijde dítě nebo partnerka něco říct. V případě konzultace bez obrazu může mít klient různé fantazie o terapeutovi, co při terapii může dělat. Jedna klientka sdělila, že ji napadlo, že u toho terapeutka žehlí).

Naopak distance dodává některým klientům odvahu. V extrémní podobě se tato odvaha projevuje  sexuálními narážkami až obtěžováním ženy terapeutky. V kontaktu face to face by si to klient netroufl.

Výhody online terapií:

  1. bezbariérovost - online terapie může být využita v určitých případech, kdy ji nelze provést osobně a může být pro klienta prospěšná.
  2. praktičnost - tj. minimální časoprostorová náročnost
  3. někteří klienti jsou sdílnější, dokáží mluvit i o obtížných tématech, na které by na osobních setkáních nesebrali odvahu.
  4. terapeut si může dělat poznámky, popřípadě se vracet k zápisům z minulých setkání, aniž by to pro klienta bylo příliš rušivé
  5. zcela specifická situace je u terapií v cizím jazyce. Zde jednoznačně vede online terapie, protože terapeut ani klient nemusí mít roušku, čímž se lépe odezírá a je vidět mimika.

Nevýhody online terapií:

  1. problémy technického rázu - nízká kvalita připojení, sekání obrazu, špatná srozumitelnost apod., které mohou zabrat i poměrně velkou část konzultace
  2. terapeut nemá “připojení” pod kontrolou, v jakýkoliv moment může internetové připojení spadnout, nebo do něj může někdo vstoupit a kontakt s klientem přerušit
  3. pro mnohé klienty je velmi obtížné najít si doma či v práci nerušený bezpečný prostor
  4. terapeut se s klientem “nevidí”. Oba vidí obvykle pouze hlavu toho druhého a nelze tak pracovat s neverbálními signály – gestikou, posturikou nebo proxemikou. Je těžší využívat neverbální techniky, práci s tělem. Celkový dojem z druhého pak tedy může být velice zavádějící.
  5. klient může něco sdělovat, aniž by tam byla jeho osobní zainteresovanost, situace tak nemohou být v terapii zpracované a prožité/odžité
  6. je zde větší riziko, že v terapii bude oslovována především racionální sféra (bude to o povídání) a nikoliv o emocích klienta
  7. v online prostoru se klient může lépe “schovat”, je zde spousta možností, jak se vyhnout konfrontaci či jiným nepříjemným věcem, dost se toho dá svést na techniku
  8. pro terapeuta může být práce online vyčerpávající - screen time
  9. online terapie kladou větší nárok na terapeuta v udržení hranice, např. terapeut vidí, že si klient nezajistil vhodné podmínky (skypuje při jízdě autem, venku na dvoře v zimě apod.) nebo při terapii svačí či střídavě odbíhá vařit, terapeut musí takové chování oslovit a vnést jej do terapie, u násilných osob to může souviset s  tématem moci a manipulace
  10. někteří klienti mohou mít tendenci častěji terapie rušit na poslední chvíli, protože mohou online terapii považovat za méně hodnotnou a méně si vážit času terapeuta, opět může jít o pocit moci a nadvlády
  11. v online individuální terapii je podstatně méně nevýhod než v online skupinové nebo párové terapii, kde je důležitá interakce skupiny/páru, v případě párové či skupinové terapie se všechny obtíže zejména technického rázu násobí či umocňují a aby tato terapie mohla mít smysl, klade to obrovské nároky na terapeuty
  12. pocit bezpečí v online prostředí či telefonu (možnost odposlouchávání, vstupu někoho jiného), to může být problémem u paranoidních klientů či klientů, kteří zastávají nějaké veřejné funkce

Podmínky online terapií

  • distanční terapie musí mít stejná pravidla pro omluvy a přesuny jako osobní (včasné omlouvání minimálně den předem)
  • v případě, že si klient nezajistí dostatečné podmínky a nevěnuje se terapii, terapeut konzultaci ukončuje
  • existují různé typy aplikací pro online konzultace, dle IT specialistů zajišťuje Skype díky kódování relativně nejbezpečnější přenos
  • před spuštěním je důležité dát klientovi lehkou edukaci, tj. setting (výběr místa, kde nebude rušený, bude se cítit bezpečně a  má tam garantovaný klid po dobu 50 minut), např. v průběhu online konzultace terapeut  zjistil, že v místnosti je i jiný člen rodiny, který poslouchá a následně vyšlo najevo, že na tom trval.

Jako standardní formu spolupráce lze poskytovat online terapie pouze v indikovaných případech, tj. pokud není  možné čerpat službu v místě bydliště a přitom je zájemce vysoce motivován.